| Úvodem | |||||||||||||||||||
| O práci | |||||||||||||||||||
| Cestovní deník | |||||||||||||||||||
| Statistika cesty | |||||||||||||||||||
| Závěrem | |||||||||||||||||||
| 
| 
|
Datum: 16. září 2000
Etapa: Diamond O Campground, CA - Fairfax, CA
Ujeto: 238 mil
Státy: California
Cesta na nejzápadnější bod našeho putování
Dnes jsme s odjezdem vůbec nechvátali. Čekal nás totiž pouze 200 mil dlouhý přesun slunnou Kalifornií do městečka Fairfax, ležícího nedaleko San Francisca, které se mělo po následující dvě noci stát naším útočištěm. Vyráželi jsme až skoro v poledne. Jak jsme sjížděli z hor do údolí, slunce začínalo pálit čím dál tím víc a tak jsme se u jakési přehrady, kterou jsme zrovna míjeli, zastavili na vykoupání. Pak jsme pokračovali téměř rovinatou krajinou dále na západ, u města Manteca jsme najeli na dálnici a po ní směřovali do hustě osídlené oblasti v okolí Sanfranciského zálivu. Jak jsme se tam blížili, postupně přibývalo aut i pruhů na dálnici a po přejezdu menšího horského hřebene, který byl posetý větrnými elektrárnami, jsme již spatřili vody San Francisco Bay. To už jsme projížděli předměstími Oaklandu a v té spleti mnohaproudových dálnic jsme se trochu zamotali a málem sjeli přímo do centra San Francisca. To jsme si pochopitelně chtěli nechat až nakonec jako třešínku na dortu dnešního dne. Teď se jelo přímo do Fairfaxu. Ondrovi příbuzní - strýc a teta - nás přivítali výborným gulášem a jelikož jsme se chystali jestě večer do města, byly nám dány cenné rady, kde zaparkovat a kam se vydat za nočním životem.
1. návštěva San Francisca
Do San Fancisca jsme přijížděli naprosto stylově - po mostě přes úžinu Golden Gate, která byla
celá zahalena hustou mlhou, z níž vykukovaly jen špičky pilířů mostu. Mělo to neopakovatelnou
atmosféru, ale doufám, že zítra bude lepší počasí. Auto jsme nechali poblíž Marina Green na
nábřeží hned naproti bývalému vězení Alcatraz. Těsně po setmění jsme dorazili k The Canery a k
Fisherman´s Wharf. Lidí v ulicích bylo tak akorát a tak jsme se jen tak procházeli kolem krámků a
butiků se vším možným, nahlíželi do kaváren a barů a vůbec se snažili všemožně nasávat atmosféru
města. Byla to v podstatě jen taková oťukávací návštěva před zítřkem, kdy se chystáme do města na
celý den. Při svém bloumání jsme také potkali dva Čechy, studenty.
Docela brzo jsme se vrátili zpět do Fairfaxu a po potřebné sprše se rozmístili po celém bytě ke
spánku.
Datum: 17. září 2000
Etapa: Fairfax, CA - Fairfax, CA
Ujeto: 81 mil
Státy: California
San Francisco
Důkladnou prohlídku 700 tisícového San Francisca za jeden den rozhodně není možné stihnout. Nám však nic jiného nezbývá a tak se musíme alespoň pokusit vidět toho co nejvíce. Ke všem zajímavostem by nás měla zavést trasa, tzv. Scenic Drive, což je padesát mil dlouhý okruh městem, v terénu značený tabulemi se symbolem racka. Doufáme, že si tak budeme moci o San Franciscu udělat dokonalý obrázek.
Startovní čárou je tak jako včera nábřeží Marina green a prvním místem, kam jsme byli zavedeni je most Golden Gate Bridge.
Z tohoto symbolu San Francisca se naskýtá úchvatný pohled na panorama města, záliv s pevností Alcatraz a Tichý oceán. Je neděle a tak na každém kroku narážíme na mnohé rekreačních běžce a cyklisty. Od "Zlaté brány" pokračujeme klidnou luxusní čtvrtí The Presidio, jakýmsi místním Beverly Hills, dále do západní části města, kde zastavujeme u nekonečně dlouhé pláže Ocean Beach. Je tu hodně lidí - někteří se surfovacími prkny, někdo jen tak polehává na jemném písku; voda je pěkně studená. Potom dlouho jedeme podél oceánu na jih, tam se otáčíme a jinou cestou jedeme zase zpět - do Golden Gate Parku. Davy obyvatel města aktivně trávících svůj volný čas nás už ani nepřekvapují. Pak se pomalu začíná stoupat směrem na dvojvrchol Twin Peaks, místa s báječným rozhledem, odkud je celé San Francisco a jeho okolí jako na dlani.
 |
 |
 |
Na jejich úpatí se nachází pitoreskní čtvrť s křivolakými uličkami plnými kouzelných domků a malebných zákoutí, které budí až neamerický dojem. Napříč touto částí města, kterou střídají strmé bulváry lemované palmovými alejemi a po krátké jízdě po dálnici se pomalu noříme do centra (Downtownu). Ulicemi sevřenými mezi nejvyššími mrakodrapy ve městě se dostáváme na hlavní třídu - Market Street. Už bychom pomalu chtěli někde zastavit, neboť autem je ta exkurze nějak příliš rychlá, ale zaparkovat zde v centru je prakticky nemožné a záplava automobilů v ulicích nás žene stále dál. Musíme opustit Scenic Drive, stavíme v jedné z postranních ulic a vydáváme se pěšky na Market Street a dále po ní až na její konec.
Na cestě zpět k autu jsme mimo jiné nahlédli také do China Townu a na California Street jsme si neodpustili zastavení v české hospodě na jednu vychlazenou Plzeň.
 |
 |
Vzhledem k tomu, že už máme na krku večer, pomalu se začínáme loučit se San Franciscem. Čas zbývá
jen na poslední zajímavost a tou je "nejserpentinovatější" ulice na světě - Lombard Street.
Okolní rovné ulice jsou naopak nejstrmější, jaké jsme dnes viděli - místo chodníku je podél
vozovky schodiště - a jízda autem po nich je jak na horské dráze. Za soumraku míříme pryč a přes
Golden Gate odjíždíme zpátky do Fairfaxu. Byl to nabytý a skvělý den v nejkouzelnějším městě na
naší cestě, na jehož osobitou atmosféru se nedá zapomenout.
Datum: 18. září 2000
Etapa: Fairfax, CA - Big Sur, CA
Ujeto: 176 mil
Státy: California
Naposledy v San Franciscu
Ráno jsme se tak jako každý den nastěhovali do auta, rozloučili se s ondrovým strýcem a tetou a před desátou hodinou zamířili do místní knihovny na internet. Pak jsme to střihli naposledy přes Golden Gate do centra v San Franciscu, neboť někteří se ještě chtěli podívat do obchodů na Market Street. Aby jsme se vyhnuli zdlouhavému hledání místa na zaparkování, což jsme si už včera užili dostatečně, nechali jsme auto před McDonaldem. Já jsem zůstal v autě, ostatní se rozutekli do města. V tu chvíli už bylo jasné, že původní plány na dnešní den se rychle rozpadají v prach.
Na jih podél pobřeží
San Francisco jsme opustili až hodně odpoledne po silnici č. 1 směrem na jih po pobřeží Tichého oceánu. Původně se dnes zamýšlelo dojet až někam k Los Angeles, ale v závěru dne už nemělo cenu se o to snažit a nezbývalo než čekat, kde nás zastihne tma. Cesta po klikaté silnici ubýhala velmi pomalu. Za Monterrey jsme se na doporučení našich fairfaxských hostitelů zastavili v Point Lobos State Reserve. Celá tato rezervace je pěkným koutem se spoustou zátok, útesy a vzácnou flórou, hlavním důvodem naší návštěvy je však výskyt lvounů.
Po vytýčených stezkách jsme lezli podél pobřeží až na nejzazší cíp rezervace. Tam se na několika skalnatých ostrůvcích vzdálenách nějakých 100 metrů od pobřeží překřikovaly desítky těchto zvířat. Chvíli jsme je pozorovali dalekohledem a pak se vydali na cestu zpátky. Ke vší smůle zrovna zapadalo slunce a nás právě čekal úsek, na který jsem se těšil "už od Náchoda" - pobřeží kolem Big Sur.
Přímo z oceánu se tu zvedá pohoří Santa Lucia Range a silnice
se klikatí nad vysokými útesy. Parádní podívaná. Naštěstí většina rovněž usoudila, že by byla
škoda o ní přijít a tak jsme po dlouhé debatě zakotvili v kempu přímo v Big Sur. Ráno ale budeme
muset velmi brzo vyrazit, abychom do noci dojeli do Death Valley s krátkou zastávkou v Los
Angeles. Dnešní porce mil byla hodně slabá.
|
|
|
|