|
Datum: 2. až 4. října 2000 Poslední tři dny v New YorkuBezmála měsíční putování Amerikou se pomalu ale jistě chýlí ke svému konci. Naše milé a krásné auto se dnes v noci určitě navrátilo zpět do Wisconsinu a nám před odletem zbývají poslední tři dny v přepestrém New Yorku. Kdysi jsem se o tomto městě doslechl, že jsou jen dvě možné varianty vztahu k němu - milovat nebo nenávidět. I když nepatřím k těm, kdo by vyhledávali ruch a shon velkoměsta a vždy dám na svých cestách raději přednost krásné přírodní scenérii, na největší americké město vzpomínám jen v dobrém. Kdykoliv jsem se pohyboval po špinavých rušných ulicích Manhattanu sevřených mezi mrakodrapy či cestoval metrem, obklopený neskutečně nestejnorodou směsicí lidí různých ras a národností, záplavou žlutých taxíků, vnímajíc tu ohromnou nevyčerpatelnou energii města, připadal jsem si jako v nějakém bláznivém filmu. New York je totiž velký a nepřetržitý biograf. Objevování rozličných zajímavostí a krás města a absorbování jeho atmosféry probíhalo trochu chaoticky. Každý den po probuzení jsme z hostelu zamířili na nejbližší stanici metra, zajeli na spodní část Manhattanu a pak se střídavě pěšky a metrem pohybovali křížem krážem ulicemi. Zkrátka jsme improvizovali. K tomu, co jsme viděli v předcházejících dvou dnech v New Yorku strávených, jsme přidali ještě výlet lodí na Staten Island (trajekt je zadarmo!), abychom mohli obdivovat panorama Manhattanu z vody a viděli relativně zblízka Sochu svobody. Prošli jsme se po nejstarším mostě, který na ostrov vede - po Brooklyn Bridge, navštívili proslulou Newyorskou burzu, nahlédli do čtvrtí SOHO a Little Italy a ještě jednou se vrátili do Chinatownu na výbornou večeři. Doba trávená v New Yorku byla na poznání města ideální. Nakonec zbyl ještě i nějaký ten čas na drobné (u někoho i větší) nákupy. Škoda, že tolik času nebylo k dispozici například při návštěvě San Francisca nebo v některých národních parcích. Čtvrtý říjen, poslední den našeho pobytu za velkou louží, se přiblížil rychlostí světla. Naposledy jsme vyrazili do centra - tentokrát však už ne za turistickými atrakcemi, ale za účelem směnit cestovní šeky za hotovost. Netušili jsme, jaký to bude problém hlavně pro ty, kteří měli v cestovních šecích uloženy veškeré vydělané peníze. V žádné bance nepropláceli více než tisíc dolarů a většinou spíše 500. Nakonec to zabralo několik hodin. Odpoledne nastal zlatý hřeb dne, taková třešínka na dortu, kterou jsme stylově završili prázdniny v USA. Pro přesun na letiště v Newarku jsme si již včera zamluvili desetimístnou limuzínu. V osmi lidech s objemnou bagáží jsme sice měli malé problémy se dovnitř vměstnat, ale za celkem 120 investovaných dolarů jsme si pořídili nevšední zážitek. Paradoxně to bylo možná méně, než bychom zaplatili za přepravu taxíky, o složité jízdě příměstskou hromadnou dopravou s ohledem na naše zavazadla ani nemluvě.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mapa cesty |